Recesivní mutace vázaná na pohlaví
- vázané na pohlaví - locus mutačního genu se nachází v pohlavním samčím chromozomu X.
Chromozomy jsou v párech a u všech ptáků má samička jen jeden chromozom
X a jeden samičí Y. Proto samička na mutaci nemůže štěpit
- buď má mutační gen a mutace se projeví nebo jej nemá.
- Recesivní - mutační gen se nedokáže prosadit proti nemutovanému.
Jsou tedy zapotřebí oba dva mutační geny aby se mutace mohla projevit.
Pokud je jen jeden, mutace se vizuálně neprojeví.
Říkáme, že pták na danou mutaci štěpí.
- Z výše uvedeného vyplývá že k odchovu mutačního samce musí mít každý z rodičů
alespoň jeden mutační gen, pro odchav mut. samičky stačí aby samec na tuto
mutaci štěpil. Označíme-li mutační gen X
a normální x, pak mutačního jedince odchováme z následujících páření:
-
XX x XY = 100% mutačních mláďat
XX x xY = 100% mut. samic 100% štěp. samců
Xx x XY = 50% mut. samic, 50% mut. samců
+ 50% štěp. samců
Xx x xY = 50% mut. samic 50% štěp. samců
- - - - - -
xx x XY = pouze 100% štěpitelných samců
Neúplná dominantí mutace vázaná na pohlaví
- vázané na pohlaví - locus mutačního genu se nachází v pohlavním samčím chromozomu X.
Chromozomy jsou v párech a u všech ptáků má samička jen jeden chromozom
X a jeden samičí Y. Proto samička na mutaci nemůže štěpit
- buď má mutační gen a mutace se projeví nebo jej nemá.
- Neúplná Dominantní - mutační gen se částečně prosadí proti nemutovanému, takže stačí přítomnost
pouze jednoho mutačního genu aby se mutace projevila. Neprojeví se včak zcela a jsou zapotřebí
oba mutační geny aby se mutace projevila ve své vlastní podobě. Takového jedince nazýváme
dvou faktorového(2f). U jedince s jedním faktorem(1f)
získáme pouze jakousi meziformu mezi mutačním a normálím vzhledem.
Autosomální recesivní mutace
- Autosomální - locus pro mutační gen se nenechazí v pohlavním chromozomu.
- Recesivní - mutační gen se nedokáže prosadit proti nemutovanému.
Jsou tedy zapotřebí oba dva mutační geny aby se mutace mohla projevit.
Pokud je jen jeden, mutace se vizuálně neprojeví.
Říkáme, že pták na danou mutaci štěpí.
- K tomu abychom odchovali mutačně zbarveného jedince, musí mít každý z rodičů
alespoň jeden mutační gen. Označíme-li mutační gen X
a normální x, pak mutačního jedince odchováme z následujících páření:
-
XX x XX = 100% mutačních mláďat
XX x Xx = 50% mutační 50% štěpitelných
Xx x Xx = 25% mutačních 50% štěpitelných
- - - - - -
XX x xx = 100% štěpitelných
Xx x xx = pouze 50% štěpitelných
Na pohlaví rodičů nezáleží.
Autosomální dominantní mutace
- Autosomální - locus pro mutační gen se nenechazí v pohlavním chromozomu.
- Dominantní - mutační gen se prosadí proti nemutovanému, takže stačí přítomnost
pouze jednoho mutačního genu aby se mutace projevila. Podle počtu mutačních genů rozlišujeme
jedno faktorové(1f) a dvou faktorové(2f) jedince.
Vizuálně se od sebe neliší, rozdíl je pouze v dědičnosti.
- K tomu abychom odchovali mutačně zbarveného jedince, stačí vlastnit jednoho rodiče
s alespoň jedním faktorem. Označíme-li mutačního jedince s jedním faktorem (1f),
s dvěma faktory (2f) a normálního xx,
pak mutačního jedince odchováme z následujících páření:
-
(2f) x (2f) = 100% (2f)
(2f) x (1f) = 50% (2f) 50% (1f)
(2f) x xx = 100% (1f)
(1f) x (1f) = 25% (2f) 50% (1f) 25% xx
(1f) x xx = 50% (1f) 50% xx
Na pohlaví rodičů nezáleží.
Autosomální neúplná dominantní mutace
- Autosomální - locus pro mutační gen se nenechazí v pohlavním chromozomu.
- Neúplná Dominantní - mutační gen se částečně prosadí proti nemutovanému, takže stačí přítomnost
pouze jednoho mutačního genu aby se mutace projevila. Neprojeví se včak zcela a jsou zapotřebí
oba mutační geny aby se mutace projevila ve své vlastní podobě. Takového jedince nazýváme
dvou faktorového(2f). U jedince s jedním faktorem(1f)
získáme pouze jakousi meziformu mezi mutačním a normálím vzhledem.
- K tomu abychom odchovali mutačně zbarveného jedince (1f), stačí vlastnit jednoho rodiče
s alespoň jedním faktorem. Označíme-li mutačního jedince s jedním faktorem (1f),
s dvěma faktory (2f) a normálního xx,
pak mutačního jedince odchováme z následujících páření:
-
(2f) x (2f) = 100% (2f)
(2f) x (1f) = 50% (2f) 50% (1f)
(2f) x xx = 100% (1f)
(1f) x (1f) = 25% (2f) 50% (1f) 25% xx
(1f) x xx = 50% (1f) 50% xx
Na pohlaví rodičů nezáleží.
Co-dominantní mutace
- Jedná se o situaci, kdy dvě multy allelické mutace nejsou vzájemně dominantní (a tedy ani recesivní).
Pokud jedinec vlastní po jednom mutačním genu od každé mutace vzniká
vizuelní kombinace těchto dvou mutací. V názvu se pak píší obě mutace za sebou bez mezery
např. "pallidIno"
- Mutace samotná pak může být jakkákoli, tedy recesivní,
recesivní vázaná na pohlaví, dominantní, či neúplně dominantní vzhledem k přírodnímu zbarvení.
Letální částečně dominantní
- Letální - mutace je neslučitelná se životem - homozygotní jedinci,
tedy jedinci mající oba mutační geny umírají často ještě v zárodku.
- Částečně dominantní - vzhledem k výše uvedenému jsou známy pouze
jedinci s jedním mutačním genem jedno faktoroví(1f). U nich se již mutace projeví.
- K chovu máme jen dvě možnosti páření, doporučuje se pářit vždy jednoho
mutačního jedince s normálním.
V druhém případě dvoufaktorové potomstvo (2f) hyne.
- Označíme-li mutačního jedince s jedním faktorem (1f),
s dvěma faktory (2f) a normálního xx,
pak mutačního jedince odchováme z následujících páření:
(1f) x (1f) = 25% (2f) 50% (1f) 25% xx
(1f) x xx = 50% (1f) 50% xx
Na pohlaví rodičů nezáleží.
Multy allely
- Vynikají pokud existuje více než jeden mutační gen pro daný locus (místo pro určitý gen).
A protože se všechny tyto mutační geny mohou vyskytovat pouze u tohoto locus, může
mít jedinec maximálně dva.
- Může tedy vzniknout situace, kdy jedinec nemá přírodní (nemutovaný) gen ale dva různé mutavané.
Potom je jeden z nich buďto dominantní nad druhým, tedz projeví se zatímco na druhou mutaci
bude jedinec pouze štěpit a nebo jsou avě mutace co-dominaní a výsledný zjev (barva) bude kombinací obou.
Crossover
- Jedná se o mechanismus výměny stejně velkých řad genů u dvou homologenních chromozomů
obsahujících stejné loci a tedy přeuspořádání kombinace jejich genů. Jev se odehrává během meiosy
- stádiu kdy se formují sesterské chromatidy. Tato výměna, překřížení, se může vyskytnout opakovaně.
Frekvence s jakou k tomu dochází pro dvě dané mutacese nazývá Rekombinační frekvence.
Příliš mnoho výsledných kombinací
- S každou další zvolenou mutací se muže výsledný počet výsledků zdvoj až ztrojnásobit.
-
přírodní x štěp. nebo (1f) => 2x
mutační nebo (2f) x štěp. nebo (1f) => 2x
štěp. nebo (1f) x štěp. nebo (1f) => 3x
- Pokud je zvoleno příliž mnoho mutačních faktorů zvětší se rapidně i počet možných výsledků.
Např. pokud oba rodiče štěpí na 4 stejné mutace bude celkem 81 (3^4) a
pokud na 5, tak 243 (3^5) různých výsledných kombinací.
Nicméně, většina z nich se bude lišit pouze kombinací a počtem mutací na které bude jedinec štěpit.
Je tedy možné zatrhnout "Nezobrazit štěpitelnost" a počet výsledků se zmenší.
U dom. mutací (neexistuje štěpitelnost) vynechte některé nezajímavé mutační vlohy.
-
Max počet výsledků je limitován softwarem kvůli rychlosti výpočtu.
Několik desítek či set různých výsledných kombinací by stejně již nebylo k užitku.
Tmavomodrý chromozom
- Podobně jako mutace vázané na pohlaví jsou vázány na jeden pohlavní chromozom,
tak loci modrého a tmavého mutačního genu jsou vázány na jiný, autosomální chromozom.
Dochází proto k ovlivnění dědičnosti pokud má jedinec po jednom mutačním genu od každé mutace.
(má jeden faktor tmavnutí a štěpí na modrou). Mohou nastat dvě různé situace:
- Typ 1 (T1) - oba mutační geny se nachází na stejném chromozomu
v chromozomovém páru. XD-blX
- Typ 2 (T2) - mutační geny jsou na různých chromozomech
v chrom. páru. XD Xbl